Sezóna 2020. Jaká byla pro český chov?

Dostihovou ale i připouštěcí sezónu, stejně jako téměř všechny oblasti našeho života, letos ovlivnila pandemie koronaviru a opatření proti jejímu šíření. Sezónu podstatně zkrátila a tím i snížila počet příležitostí, které čeští, ale i importovaní koně u nás měli. Podívejme se, jak se s touto složitou situací koně domácího chovu vypořádali.

Nejprve pár čísel. Počet u nás startujících koní českého chovu meziročně klesl ze 448 na 421, jejich podíl se snížil ze 45 % na 42 %. To je bohužel dlouhodobý trend, který minimálně pár let ještě bude pokračovat, neboť se v něm postupně bude projevovat pokles narozených hříbat v posledních letech. Ten lze očekávat i příští rok, protože letos klesl i počet připuštěných klisen, a to jak klisen domácích chovatelů, tak i těch, které k českým plemeníků poslali chovatelé ze zahraničí. Procentuelně činil celkový pokles 21 %, v absolutních číslech čeští plemeníci přišli o 40 klisen domácích chovatelů a 25 klisen ze zahraničí. Ani to není nic nového, k poklesu došlo již loni. Je však nepochybné, že právě na těchto číslech se pandemie spolupodepsala.

Sedm statečných

Letošní sezóna ale přinesla i podstatně veselejší čísla ohledně českého chovu. Potěšitelné je, že neklesl počet jedničkových vítězů, které čeští chovatelé odchovali. Stejně jako v loňském roce jich i letos běhalo po českých drahách sedm a stejně jako v loňském roce jich pět bodovalo v překážkových dostizích a dva, respektive dvě, na rovinách. Statisticky si čeští odchovanci meziročně samozřejmě pohoršili - stejně jako koně importovaní, a to kvůli výrazně omezenému programu dostihů a výrazné redukci objemu cen. To se však týká českých koní jako celku ve všech dostizích. Pokud vezmeme v úvahu jen překážkové dostihy, tak na nich průměrný výdělek dokonce lehce vzrostl - z 34 915 Kč na 35 036 Kč. Tento růst je důsledkem bezprecedentního úspěchu českých koní v nejlépe dotovaném dostihu sezóny 130. Velké pardubické se Slavia pojišťovnou. Ač její dotační síla letos kvůli koronaviru klesla o 2 milióny, koně domácího chovu v ní obsadili první, druhé, čtvrté a sedmé místo a jen ceny z tohoto dostihu zajistily více jak 47 % všech překážkových zisků českých odchovanců.

Obě rovinová vítězství I. kategorie získaly tříleté klisny. Nejprve se v Ceně tříletých klisen (I.k.) prosadila Faliraki (Zazou - French Quebec) z chovu Jiřího Charváta, později třetí v Oaks, na podzim pak při EJC přidala druhý jedničkový triumf napajedelská odchovankyně Wellunca (Egerton - Well Knit) v EJC Cena Hrubymoving Transport (L), ve které porazila právě Faliraki. Oběma klisnám už jsme se v těchto sloupcích věnovali, ale stojí za připomenutí, že obě vítězky pocházejí z jedničkových matek, French Quebec dokonce získala i blacktype status. Jejich otcové spolu celou sezónu v průběžném šampionátu soupeřili o pozici nejúspěšnějšího domácího plemeníka, nakonec skončil lépe Egerton, ale jen díky starším koním, které Zazouovi chyběli.

Hvězda jménem Hegnus a rodina plná prochování

Překážkovým vítězům samozřejmě vévodil ve Velké pardubické úspěšný Hegnus (Magnus - Hespa) z chovu Františka Ševců. Úspěšný valach pochází ze staré rodiny, která v Česku zapustila kořeny mezi dvěma světovými válkami a pochází z ní mj. i derby vítěz Hviezdar. Dvanáct let po svém předčasném skonu dosáhl největšího úspěchu talentovaný Magnus (Jape), ale je to především rodina, která nabízí řadu zajímavých příběhů i chovatelských postupů. Najdeme v ní mj. i dvě blízká prochování na dva z klíčových plemeníků naší historie - praprabába Helona (Lyon) byla 3x3 prochována na City a její matka Helada (Blyskač) 3x3 na Gradivo. I samotná zakladatelka rodiny u nás, z Rakouska v roce 1933 importovaná Heimwehr (Dagor), má v rodokmenu poměrně silné prochování. Ne tak blízké jako její následnice, ale o to početnější. V jejím případě byl koněm, na chovatel Baron Thyssen-Bornemisza sázel, legendární St. Simon a jeho otec Galopin. Na prvního byla klisna 4x4x5 prochována, přičemž ve IV. generaci najdeme i St. Simonovu pravou sestru Angelicu, na Galopina pak byla prochována dokonce 5x.

Vraťme se však z hlubin minulosti k letošní sezóně. Ze staré české rodiny pochází i vítěz Červnové cross-country Válečníka Medic (Camill) z chovu Jany Junkové, vnuk Monsuna, jehož krev patří dnes v překážkovém chovu k nejcennějším. Po třech letech od vítězství v Ceně trojročných kobýl získala další jedničkové vítězství, tentokrát však na překážkách, bělka z chovu K-K Metal, a.s. Dajuka (Jukebox Jury - Dánská Princezna). Přidáme-li k ní ještě šestiletého Stuke (Jukebox Jury - Stigma), který sice žádnou českou jedničku nevyhrál, protože se v ČR vůbec na dráze neukázal, ale ze 4 italských startů letos vytěžil 3 vítězství včetně triumfu v největších proutěnkách v Meranu Gran Corsa Siepi (Gd1), mohli bychom početně skromný chov Pavla Kochana pasovat na letošní překážkovou jedničku.

Velkého soupeře měl ale ve Františku Vocáskovi, jehož Aztek (Moonjaz - Apaska) přidal k dlouhé řadě dosavadních úspěchů vítězství v Křišťálovém poháru (NL) a Player (Moonjaz - Play Station) skončil druhý ve Velké pardubické. Sice žádnou jedničku letos nevyhrál a nepodařilo se to letos ani Night Moonovi (Moonjaz - Nostalgia), nicméně čtyřletý valach z chovu Jiřího Charváta, umístěný v Gd3 proutěnkách v Meranu, zakončil sezonu lehkým vítězstvím v Pise a spolu s Aztekem a Playerem znovu podnítil diskusi o tom, jak málo byl v našem chovu využit plemeník Moonjaz (Nashwan).

Souhrn letošních vítězů I. kategorie by nebyl úplný, kdybychom nezmínili sedmiletého valacha z chovu Ladislava Jezdického Lodgian Whistle (Silver Whistle). Loňský vítěz Ceny Labe letos proměnil ve vítězství jednu z kvalifikací a v samotné Velké skončil na posledním dotovaném místě - sedmý.

Stuke vyrovnal loňský rekord

Loňská sezóna byla z pohledu českého chovu a úspěchů v jednom ohledu výjimečná a rekordní. Díky triumfům Stuke a Night Moona se poprvé v historii stalo, že čeští odchovanci vyhráli v zahraničí dva Gd1 překážkové dostihy. Letos se sice totéž povedlo jen jedinému domácímu odchovanci, ale Stuke, historicky pátý nejbohatší domácí odchovanec v českém tréninku, vyhrál letos hned dva Gd1 dostihy a vyrovnal tak loňskou bilanci.

Totéž se podařilo i odchovancům Darhorse v rovinových dostizích v Itálii. Loni získala trojice Bonys (Intense Focus), Finios (Midships) a Galis (Suteki Shinsukekun) společně 4 vítězství, letos se k nim navíc připojil Galisův polobratr Galios (Bully Pulpit) a výsledkem byla opět 4 vítězství českých odchovanců na západních tratích v rovinových dostizích. Může se to zdát málo, zvláště třeba v porovnání s blacktype úspěchy Nagano Golda a dalších, nicméně v letošní sezóně získali v ČR trénovaní koně na západních drahách jen 14 rovinových vítězství, z nichž 4 získali čeští odchovanci.

I tato skutečnost patřila k pozitivním zprávám, které letošní rok přinesl, stejně jako pardubické bonusy pro majitele úspěšných překážkových koní, které byly slušnou náplastí za majitelské prémie, které letos nebyly kvůli koronaviru vypláceny. A protože končit se má optimisticky, tečku uděláme ještě jednou dobrou zprávou, kterou bezpochyby byl nákup několika chovných klisen na podzimních dražbách a to nejen pro tzv. owner-breedery, tedy chovatele, kteří si samo odchovávají budoucí posily svých stájí, ale i pro Hřebčín Střelice, jemuž se podařilo pro svůj chov získat polosestru dvouletého šampióna a klasického vítěze Rata. Možná je v českých chovných stájích mnohem méně pesimismu, než jak je obecně prezentováno.

Miloslav Vlček
foto: Bohumil Křižan